Výbor pro životní prostředí Sněmovny se podrobně zabýval všemi pozměňovacími návrhy. Jsem upřímně rád, že návrhy, které byly v příkrém rozporu s principy oběhového hospodářství, nebyly přijaty.
Považuji však svým způsobem za škodu, že již nyní, při projednávání dne 29. 4. 2020, nebyly podpořeny návrhy poslanců, kteří navrhovali dřívější povinné využívání bioodpadů. Ty zatím i nadále mohou směřovat na skládky (až do roku 2030) a při svém hnití budou vytvářet spousty skleníkových plynů.
Tento zákon bude platit, doufejme, řadu let (ten současný je platný již 19 let) a proto je škoda, že nebyl podpořen návrh, zařadit do v příloze uváděných technologií tzv. chemickou recyklaci plastů. Přitom to je cesta budoucího využívání znečištěných plastových odpadů z různých materiálů, která se vyhýbá tomu nejjednoduššímu: spálit je.
A také je škoda, že nebyl přijat poslanecký návrh vázat účelově ve Státním fondu životního prostředí jeho příjmy z oblasti odpadů, které by pak ze zákona bylo závazné využívat jen na financování modernizace technologií odpadového hospodářství.
A na závěr si neodpustím povzdech, že zatím – i přes řadu obdobných návrhů poslankyň a poslanců – nebyl vydán signál o zkrácení „hodů“ skládkovací lobby, zatím navrhovaný až do roku 2030.
Zákonodárcům za jejich úsilí patří upřímný dík, jsme zatím jen v „poločase“ náročného jednání…
Miloš Kužvart
ČAObH
