Výkonný ředitel ČAObh RNDr. Miloš Kužvart poskytl časopisu Odpady vyjádření k návrhu nového zákona o odpadech a zmínil ve svých odpovědích jeho hlavní klady a zápory.
V čem vidíte hlavní klady nového návrhu zákona o odpadech?
Hlavním kladem předloženého návrhu zákona o odpadech je, že byl vůbec předložen.
V čem vidíte jeho hlavní zápory?
K jeho „záporům“: nemá smysl Ministerstvo životního prostředí kritizovat, že u návrhu nejsou rovnou připojeny prováděcí předpisy. To by popíralo logiku této fáze přípravy, kdy meziresortní připomínkové řízení způsobí řadu změn v návrhu. Pak by prováděcí předpisy často na finální text návrhu nenavazovaly a byly by k ničemu.
Významné subjekty včetně zainteresovaných ministerstev však již před řadou měsíců vznášely výhrady, týkající se nedostatečné komunikace od začátku přípravy nových zákonů. Pak by se totiž opakované připomínky, týkající se absence prováděcích předpisů neobjevovaly tak často. Prostě by bylo všem více méně jasné, jak ty prováděcí předpisy MŽP plánuje nastavit. Nyní řada subjektů má oprávněnou obavu, že podoba vyhlášek či nařízení vlády je cosi jako „Black Box“, ze které může „vypadnout“ cokoli.
Ale naše hlavní výhrada se týká nevyužití všech možností implementace CEP: nevyužití normativního nástroje (posun již pátým rokem uzákoněného zákazu skládkování využitelného odpadu o dalších 6 let), nevyužití (i Evropskou komisí) tolik doporučované aplikace ekonomických nástrojů (nárůst skládkovacího poplatku je příliš pomalý, aby pomohl k odklonu odpadů ze skládek a větší míře recyklace).
S tím je spojena jedna „Collateral Damage“ – vedlejší škoda, způsobená výše zmíněným posunem zákazu: ztráta důvěry podnikatelského sektoru ve stabilitu právního prostředí České republiky.
Průmyslové zpracování odpadu je v civilizovaném světě moderním a dynamicky se rozvíjejícím oborem, při podpoře zastaralých způsobů nakládání s odpady to podlamuje konkurenceschopnost i tvorbu HDP v celém tomto moderním segmentu.
Mimo jiné jde i o zdroje druhotných surovin, které budeme „uskladňovat v roklích“ a za drahé peníze dovážet pro potřeby průmyslu.
Každopádně na závěr mi dovolte vyjádřit naději, že během dalšího legislativního procesu se podaří těch 850 zásadních připomínek, které se na MŽP sešly, vypořádat ve prospěch podpory přechodu České republiky na oběhové hospodářství. Jinak vše jsou jen politické proklamace, a to si naše republika určitě po létech čekání na moderní zákon o odpadech nezaslouží.
