„Kontaminace prostředí a živých organizmů různými chemickými látkami a jejich směsmi představuje vysoké a často dlouhodobé riziko pro lidské zdraví a přírodní prostředí. Je otázkou, zda je tato problematika v ČR dlouhodobě a koncepčně řešena a s jasně definovanými prioritami, zajištěním finančního krytí a vymezeným plánem realizace.“
Oběhové hospodářství často definujeme potřebnými změnami a úkoly do budoucna – ať už v právních předpisech nebo obecně v našem smýšlení, a proto oběhové hospodářství spojujeme s budoucností. Zároveň je si však třeba uvědomit, že jsou tu ekologické zátěže minulosti, které je třeba řešit a neopakovat chyby, kterými byly tyto zátěže zapříčiněny. Jakkoli se legislativa životního prostředí zpřísňuje, stále existuje řada aktivit, jejichž vlivem vznikají „nové staré“ ekologické zátěže, nové, často velmi problémové znečištění životního prostředí.
To je důvod, proč se v souvislosti s tématem oběhového hospodářství zabývám ekologickými zátěžemi či obecněji řečeno kontaminací životního prostředí. Kromě ekologických zátěží, jejichž původ sahá do doby před rokem 1989, se bohužel objevují různé nekalé praktiky, kterými se snaží původci nebezpečných odpadů obcházet předpisy. Příkladem může být problematika ukládání nebezpečných odpadů na skládky. Zatímco cena za uložení nebezpečných odpadů na skládku přesahuje na základě aktuálního právního předpisu 6000 Kč/t, za uložení odpadů kategorie ostatní je stanoven základní poplatek na 500 Kč/t. Tento rozdíl může vést k velmi problémové praxi a vlastně nelegálnímu ukládání nebezpečných odpadů a vytváření problému do budoucna. Jedním z rysů nového návrhu zákona o odpadech z dílny MŽP je kromě zamezení ukládání využitelných surovin na skládky také snížení uvedené cenové disproporce jako prevence proti snahám ušetřit za ukládání nebezpečných odpadů, proti nežádoucí kontaminaci životního prostředí a proti vytváření budoucích ekologických zátěží.
