Oběhové hospodářství je často skloňováno především ve spojení s odpady a jejich využíváním. S novým předsedou výkonného výboru České asociace oběhového hospodářství (ČAObH) jsme si povídali o aktuálním stavu oběhového hospodářství u nás i v Evropě a o celkovém směřování ČAObH v krátkém i delším horizontu.
Dalo by se o českém hospodářství říci, že je cirkulární?
Kdyby se dalo konstatovat, že je Česko cirkulární, mohli bychom Českou asociaci oběhového hospodářství rozpustit, protože její cíl by byl naplněn. Česko ale není cirkulární, naopak se nachází teprve na samém počátku cesty. Končíme se skládkováním a máme před sebou opravdu velmi zajímavé období. A taky obrovský kus práce.
Dnešní situace k transformaci na oběhové hospodářství přímo vybízí, cirkulární ekonomika může snížit závislost na dovozu surovin z rizikových nebo nestabilních regionů. Tyto suroviny musíme nahrazovat. My ještě neumíme ani pořádně recyklovat, natož cirkulovat, tedy vracet suroviny opakovaně do výrobního cyklu.
Neumíme to ani technologicky, protože zatím není vybudovaná příslušná infrastruktura a technologie, ale nejsme k tomu ještě ani mentálně nastavení. Ale i tak jsem optimista a věřím, že si pomalu lidi začínají uvědomovat, že je nutné zamezit plýtvání a jít cestou maximálního využití druhotných surovin.
Čeká nás zhruba desetileté období, kdy bude nutné vybudovat nebo posílit architekturu a infrastrukturu systému. Architekturou myslím určitou filozofii systému, kdy si například řekneme, že chceme vyrábět a kupovat věci, které bude po skončení jejich životnosti snadné recyklovat. To celé si vyžádá podle mě investice v řádu desítek miliard korun do velkého množství projektů od mikroprojektů až po velké projekty.
Na cestě k přechodu na cirkulární ekonomiku je ale spousta překážek. Které to jsou?
Překážek je několik stupňů. Jedním z nich je legislativa. Potřebujeme pevný legislativní rámec, který napomůže transformaci a dá jistotu investorům. Teď je legislativa (tedy správně právní rámec) překážkou, protože je nepřiměřeně složitá. Je to také tím, že se do některých oblastí zapojuje více ministerstev. Cirkulární technologie se daří jen obtížně prosadit a je třeba vynaložit obrovské úsilí a v podstatě roky času, než začne technologie fungovat. Zatím je povolovací proces neskutečně složitý, dlouhý a administrativně velmi náročný.
Ještě před legislativu bych ale možná umístil existenci plánu odpadového hospodářství, a to úplně jiného, než jaký je ten dosavadní. Spíše si ho představuji jako business plán transformace pro oběhové hospodářství s vyhodnocením všech aspektů a dopadů, s jasným pojmenováním cílů a s konkrétními kapacitami oběhového hospodářství, o které se bude moci opřít i zmíněný povolovací proces. Ten plán teď vzniká a jsem moc rád, že ČAObH může být u jeho vzniku.
Další významnou překážkou je nedostatečná podpora výrobků, které jsou cirkulární, recyklovatelné, které zkrátka šetří primární suroviny. Je to bohužel opačně, výhodu mají stále primární suroviny. Přirozenou výhodu, protože je z nich prostě jednodušší vyrábět. Vyrobit něco z odpadu nebo z odpadní vody je složité a nákladné. Pokud budeme spoléhat čistě na tržní prostředí, nebudeme včas technologicky připraveni, protože investoři nebudou mít zájem technologickou infrastrukturu budovat.
Samostatnou kapitolou jsou veřejné zakázky, které se musí etablovat ve prospěch rozumného zeleného zadávání. Komunikaci, propagaci či PR samotné transformace je rovněž nutné posílit, protože zatím je oběhové hospodářství zviditelňované nedostatečně. Další a stále omílanou a stále nedotaženou věcí jsou ekonomické nástroje. Před nedávnem jsem zaznamenal určitou aktivitu ministra Hladíka v možném snížení DPH na výrobky z recyklátů. A to je přesně to, co potřebujeme. Ovšem jedním dechem hned musím dodat, že samotné snížení DPH nestačí, protože rozdíl v nákladovosti je bohužel výrazně vyšší, než je výše DPH. Oblast odpadů obecně je finančně podhodnocená a zatím se vyplatí odpady ukládat na skládky, nikoli je vracet do oběhu. Když se dnes podíváte na skládku, vidíte, jak je pestrobarevná, plná využitelných materiálů.
Dokud nebudeme mít správně nastavenou ekonomiku odpadů, oběhové hospodářství propsané do plánu odpadového hospodářství, investice podpořené právním rámcem a navazujícími ekonomickými nástroji, budeme si o oběhovém hospodářství stále jen povídat.
Některé legislativní počiny jdoucí z Evropy se v některých zemích v současné době obtížně zavádějí, mnohdy to ani nejde. Jak toto vnímáte?
Jsem přesvědčený, že všechna ta opatření vznikají v dobré víře, ale v kontextu, který pořád ještě se zpožděním doháníme. Co bych EU asi vytkl je to, že některá opatření nejsou vzájemně provázána, případně ještě nejsou vyhodnoceny dopady jednoho opatření a už se přijímá opatření další. ČR něco dělá dobře, něco dělá ne úplně ideálně a někde jsme vyloženě zaspali. Minimálně už 10 let jsme mohli budovat infrastrukturu jak pro energetické využití, tak pro recyklaci, ale my jsme budovali jen nižší infrastrukturní stupně, především třídění. To se povedlo, je samozřejmě skvělé být premiantem v třídění, ale my bychom měli už být dál v reálném využívání odpadů, v recyklaci a v uzavírání kruhu oběhového hospodářství. A tam prostě nejsme.
Evropa chce být globálně vpředu, chce být vizionářem, být moderní. Nechtěl bych, aby Češi v Unii apriori všechno bojkotovali, ale na druhou stranu by měli připomínat, že Evropa je ještě pořád dvourychlostní. Pokud máme vyspělé státy dohnat tam, kde nám jdou v cirkularitě příkladem, musíme postupovat systematicky krok po kroku podle kvalitního plánu transformace, což by mohl být už zmíněný nově vznikající plán odpadového hospodářství a související rámec.
Jak bude vypadat činnost ČAObH v následujících měsících, letech či desetiletích?
Česká asociace oběhového hospodářství má vytvořený střednědobý plán cílů, kterých bychom chtěli dosáhnout. Určitě chceme být pragmatickým a spravedlivým katalyzátorem myšlenek, které jdou z Evropy. Chceme samozřejmě pomoci některé ty věci správně aplikovat, anebo případně odrazit. Budeme trvat na důsledném zpracování a zohlednění dopadových studií pro nás klíčových opatření, která v EU vznikají. Jsme členem evropské asociace FEAD, a nejen v této otázce úzce spolupracujeme.
Naší asi nejsilnější ambicí je pak pomoci vytvořit nový plán odpadového hospodářství pro Českou republiku tak, aby nebyl jako ty předchozí, ale aby pomohl skutečné změně. Aby to byl prostě konkrétní funkční dokument, který umožní budovat architekturu a infrastrukturu oběhově-odpadového hospodářství a umožní vše uvést do provozu za přijatelných ekonomických podmínek.
Dále jsou to již velmi konkrétní věci jako je povinné třídění a využití biodpadu, textilu, doposud neřešených složek komunálních odpadů. Určitě chceme napomoci recyklaci baterií, využívání solárních panelů, pneumatik či autovraků tak, aby to bylo v reálné praxi proveditelné. Cirkularita není jen o recyklaci, velmi dobře ji vidíme i v projektech budování klasických ZEVO či multipalivových kotlů. Zkrátka si uvědomujeme, že do cirkularity patří i energetické využití odpadů.
Cirkularita není jen o odpadovém hospodářství, ale je to otázka celého hodnotového řetězce – a z takového nadhledu ji v ČAObH také jsme schopni vnímat.
Nemůžu nezmínit oblast vody, cirkulární vodní hospodářství. Vzhledem ke změnám klimatu a k možnému budoucímu nedostatku vody a hrozícímu suchu bude cirkulární hospodaření s vodou naprosto nezbytné. A ČAObH chce být u toho.
S tím, jaké jsou naše cíle, také souvisí způsob, jakým pracujeme. Osvědčily se nám tzv. klastry, což jsou think tanky odborníků z praxe, kteří pracují na konkrétní problematice. Můžeme zmínit klastry obaly, energetika nebo stavebnictví, a vznikají další.
Zatím jsme se bavili pouze o tom, jak z odpadů – zdrojů budeme opět vyrábět a vlastně materiál vracet do oběhu. Jak se ale Česká asociace oběhového hospodářství staví k úplnému vrcholku odpadové pyramidy, k předcházení vzniku odpadů?
Nejsem nadšený z toho, že ČR vykazuje několik let za sebou rekordní produkci odpadů, která se blíží 40 milionům tun ročně. Jako všechno, tak i cirkularita má své hranice a musí se realizovat v určitém pragmatickém módu. Každopádně osobně si přeji mít Česko s mnohem nižší produkcí odpadu, než jaká je v posledních letech, a jako asociace budeme podporovat i projekty předcházení vzniku odpadů.
Autor: Pavel Mohrmann z Průmyslové ekologie
