O tom, že třídění odpadu je v České republice na vysoké úrovni, není pochyb. Ostatně dokazují to i dlouhodobé srovnávací statistiky Eurostatu. Rezervy má ČR ale v zajištění následné recyklace, v jejímž případě se často naráží na omezené kapacity a v případě některých materiálů i na chybějící recyklační technologie. EU ale posouvá recyklační cíle stále výš a ČR je stejně jako ostatní státy musí plnit. Jak dosáhnout na nadzvednutou laťku?
V ČR je za plnění stanovených recyklačních cílů pro obaly zodpovědná Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která má na starosti zajištění provozu tuzemského systému třídění a recyklace obalových odpadů. Způsob dosažení cílů pro jednotlivé roky podrobně popsala ve své Strategii 21+, kde počítá se zapojením mnoha nástrojů. Tento dokument prošel poměrně nedávno aktualizací, protože od jeho původní verze bylo vydáno několik nových legislativních pokynů, které například dále upřesňují rozsah povinností plynoucích ze směrnice SUP pro plastové nápojové lahve. Již v minulém roce však musel EKO-KOM reagovat na skutečnost, že na třídicích linkách postupně klesala účinnost dotřídění odpadů pro materiálovou recyklaci a zvyšoval se podíl výroby alternativních paliv. K tomuto poklesu došlo zejména během prvního pandemického roku, proto už loni EKO-KOM zvýšil finanční odměnu pro třídicí linky, aby je motivoval k vyšší míře dotřídění pro materiálovou recyklaci. Od 1. ledna 2022 pak zvýšil odměnu u subjektů zajišťujících úpravu a využití (včetně konečných zpracovatelů) v průměru o cca 6 %.
Letos probíhající hospodářská a energetická krize má za následek výkyvy v poptávce po druhotných surovinách a zpracovatelé již několik měsíců řeší nejen sníženou poptávku, ale zejména vysoké ceny energií, které tvoří stále výraznější nákladovou položku.
Reálně tak v letošním roce hrozilo omezení především v oblasti zpracování tříděných obalových odpadů. Aby k tomuto scénáři nedošlo, přikročila AOS EKO-KOM k dalším finančním intervencím. Na základě výrazného navýšení nákladů na energie nutné pro realizaci materiálové recyklace druhotných surovin a rovněž za účelem zachování zpracovatelských kapacit došlo od 1. 7. 2022 k navýšení odměn pro zpracovatele obalových odpadů z plastů, od 4. čtvrtletí navýšil odměny i pro úpravce, tedy dotřiďovací linky papírových a plastových odpadů. Zásadním cílem těchto opatření je zachovat stabilní tok tříděných obalových odpadů z obcí do úpravy na třídicích linkách až po konečné zpracování u recyklátorů.
Na úpravu jedné tuny odpadu je nutné vynaložit elektrickou energii v rozsahu 20 až 100 kWh na každou tunu. To znamená tedy navýšení nákladů v řádu stovek korun na tunu obalů díky zvýšeným cenám energií. Ještě výrazněji se to promítá do recyklace – recyklace jedné tuny odpadu vyžaduje energii v rozsahu od 300 do 1000 kWh na tunu odpadu. Reálně tak jde o navýšení nákladů v řádech tisíců korun na tunu obalů. Za normální situace bývá zhruba polovina všech těchto nákladů kompenzována příjmy odpadových firem z prodeje recyklátu. V případě čistějších odpadů, jako jsou skupinové a přepravní obaly z obchodní sítě či průmyslových zdrojů, jsou náklady kompenzovány prodejem recyklátu téměř úplně. Teď ale toto pravidlo příliš nefunguje, protože ceny druhotných surovin prudce klesly. V případě nejhodnotnějších komodit jde o propad cen o polovinu, řada komodit se však nyní „obchoduje“ i za nulové ceny a v některých případech zpracovatel dokonce požaduje platbu za převzetí odpadu k recyklaci.
V souvislosti se směrnicemi EU pak EKO-KOM a.s. pokračovala v zavádění tzv. ekomodulace vybraných obalů tak, aby byly zvýhodněny obaly, které jsou snadněji recyklovatelné, a jejich dopad na životní prostředí je nižší. Další novinkou, která byla a je i nadále velkým tématem tohoto roku, je plnění předepsaných požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Výrobci vybraných plastových výrobků na jedno použití jsou povinni se podílet na nákladech obcí spojených s úklidem litteringového odpadu, tj. odpadu odhozeného mimo místa určená k jeho odkládání. Na nastavení principu finančního plnění bylo třeba se domluvit se zástupci obcí a měst sdružených ve Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Proto obce a města získají v roce 2023 na vymezené druhy obalových odpadů finanční podporu v celkové výši okolo 50 milionů korun.
Kromě finančních intervencí zajišťujících fungování celého systému třídění a recyklace odpadu z obalů se podílí společnost EKO-KOM i na řadě odpadových projektů. V poslední době proběhlo testování výroby flakes z nenápojových PET obalů a dále bude zkoumána možnost jejich recyklace na textilní vlákna nebo do pryskyřic. Tyto obaly nemohou být recyklovány společně s nápojovými PET láhvemi kvůli mírně odlišným fyzikálně-chemickým vlastnostem materiálu. Také v průběhu celého roku probíhaly konzultace a technické zkoušky s firmami, které připravují výstavbu automatizovaných třídicích linek odpadů. Detailní analýza provozní a ekonomické náročnosti takového dotřiďování je přípravou na budoucí přísné cíle v oblasti obsahu recyklátu ve vybraných typech obalů a zároveň regulace požadavků na kvalitu recyklačních procesů.
