Aktuality

18. 1. 2022

Ekomodulace, obaly a recyklace

Kateřina Kodadová v rozhovoru s Vratislavem Jandou

Nestlé: Ekomodulace je drahá, ale jsme připraveni platit a nadále obaly inovovat. 

Co je to ekomodulace? Jak funguje a nakolik přispěje tenhle nový nástroj k vyšší recyklovatelnosti obalů? Může ekomodulace samotná radikálně změnit design obalů?

V dalším podcastu ČAObH se dostaneme dokonce k udržitelnosti golfu, ale především je to povídání o ekomodulaci. Ekomodulace je princip, který vytváří tlak na výrobce obalů a všechny ty, kdo uvádí obaly na trh, aby byly obaly recyklovatelné a ekologicky šetrnější. V opačném případě za ně výrobci zaplatí více do systému EPR. Máme k tomu odpovídající recyklační infrastrukturu? Jak dalece to ovlivní podobu obalů, které musí i nadále plnit svou zejména ochrannou funkci? „Asi 10 % obalů potřebujeme zásadně změnit, ale většina našich obalů je recyklovatelná. A do roku 2025 budou všechny,“ říká v rozhovoru Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko s.r.o.
Ekomodulace se týká obalů a obaly jsou v poslední době ostře sledovaný artiklem. Důvod je jasný: snaha o snižování dopadů na životní prostředí a ekomodulace je jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Jak to funguje? Prostřednictvím principu EPR neboli odpovědnosti výrobců a všech, kdo uvádějí obaly na trh. Čím hůře recyklovatelný obal, tím vyšší příspěvek do systému za něj výrobce zaplatí. Ekomodulace je v Česku nastolena, aspoň v první fázi, od července, kdy platí zvýšené poplatky právě za hůře recyklovatelné obaly. Jak to přijímají právě výrobci obalů, nebo ti, kdo musí do obalů balit své výrobky? O tom je řeč v rozhovoru Kateřiny Kodadové s Vratislavem Jandou z firmy Nestlé.

KK – O recyklaci a udržitelnosti obalů jsme si povídali zhruba před rokem v jiném podcastu, takže předpokládám, že Nestlé ekomodulace nezaskočila. 

VJ – Na začátek chci říct, že ekomodulace nemůže být návrat jako do minulého století. Obalové materiály ve snaze zlepšit skladovatelnost, zvýšit bezpečnost potravin, snížit přepravní náročnost atd. prošly za posledních dvacet let bouřlivým vývojem, zatímco odpadové technologie, recyklace a zejména trh s druhotnými surovinami zůstaly na úrovni minulého století. A to je nepoměr, který je třeba řešit. A ano, my se o to zajímáme a snažíme se přiblížit ty dvě situace. V dnešní době se vybírá z odpadu to, co lze dobře prodat, zbytek se v lepším případě spálí a v horším skončí na skládce, a to fakt není cirkulární. 
Pokud chceme obaly přizpůsobovat dnešnímu stavu recyklace, tak budeme hledat obaly, které se vyráběly před 30 lety, abychom vyhověli technologiím. Jediné, čeho bychom tím ale dosáhli, by bylo zvýšení odpadu z potravin, emisí z dopravy a množství odpadů obecně.  Ale ekomodulace, pokud já ji dobře chápu, musí podnítit inovace na obou stranách, jak na straně producentů obalů, tak i na straně odpadových technologií.

KK – Je ve vašem portfoliu nějaký obal, u kterého jste si s příchodem ekomodulace řekli, že ho musíte změnit? 

VJ – My jsme se na ekomodulaci připravovali například tak, že jsme si nechali zpracovat u EKO-KOMu audit. Zhruba 70 % našich obalů je recyklovatelných, asi 20 % po úpravách a přibližně 10 % takových, které musíme od základu změnit. Takže ano, máme takové obaly, pracujeme na nich a změníme je. Sami jsme si dali závazek, že do roku 2025 budeme mít všechny obaly buď  recyklovatelné, anebo znovu použitelné. 

KK – V minulém podcastu jsi po Sokratovsku řekl, že čím více se zajímáš o recyklaci, tím méně víš. Změnilo se v tom něco? 

VJ – Posunul jsem se v poznání a celá firma se posunula a teď se zabýváme například uhlíkovou stopou Nestlé. Když to řeknu velmi schematicky, zhruba 10 % emisí pochází z našich fabrik, 10 % pochází z logistiky, jak přepravujeme suroviny či zboží k zákazníkům, 10 % pochází z obalů a asi 70 % pochází ze způsobu pěstování surovin, které používáme k výrobě. Takže jsme se na to zaměřili, a i když je to pro nás obtížné, protože zemědělství nerozumíme, snažíme se naučit, jakým způsobem může být zemědělství udržitelné. Říkáme tomu regenerativní zemědělství nebo udržitelné zemědělství, ačkoli ten termín zatím v evropské legislativě neexistuje. My nevíme, zdali budou zemědělci schopni vyprodukovat udržitelným způsobem tolik surovin v kvalitě, kterou my chceme. Tohle všechno se musí ověřit, jsme na začátku a dostáváme se opět do stavu „vím, že nic nevím“, ale posouváme se dál a je to vzrušující nastavovat mantinely a zkoumat nové technologie a hrozně mě to baví. 

KK – Opusťme na závěr obaly a přejděme na golfové hřiště, protože jsi novým prezidentem České golfové federace a jedním z tvých plánů je pracovat na udržitelnosti golfu, co tím myslíš?

VJ – V programu, se kterým jsem kandidoval, byla změna obrazu golfu v české společnosti, aby se v každém druhém filmu padouši nescházeli na jamce číslo 18, je to takové klišé českých scénáristů. Golf je gentlemanská hra a životní styl. A já jsem si řekl: Pojďme zkusit komunikovat celospolečenská témata, která rezonují v celé společnosti, a to logicky je ekologie. Já bych si představoval, že hřiště budou snižovat svoji uhlíkovou stopou, že budou zcela udržitelná, že budou pracovat na biodiverzitě, že budou pomáhat s vodním managementem v krajině – pojďme budovat na hřištích retenční nádrže, aby až přijde sucho a místní zemědělci budou potřebovat vodu, tak si pro ni přijdou na hřiště. Zkrátka pojďme zkusit postavit golf do situace, kdy bude ne součástí problému, ale součástí řešení.


Podcast najdete v obvyklých podcastových aplikacích, například na Spotify nebo Google Podcasts,
nebo na youtube kanálu ČAObH

Aktuality, Podcast

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.