Chemická recyklace je nedílnou součástí oběhového hospodářství pro plnou cirkularitu plastů a syntetických textilií. V Evropě je nyní několik technologií chemické recyklace v různých fázích realizace.
O technologiích chemické recyklaci, která nezbytně doplňuje tradiční mechanickou recyklaci, průběžně na našich stránkách informujeme. Je novou a důležitou součástí cirkulární ekonomiky. Umí zpracovat právě ty znehodnocené plasty, které nyní nelze mechanicky zpracovat a končí proto na skládkách nebo v zařízeních na energetické využití odpadu. Pomocí technologie pyrolýzy nebo gasifikace (zplyňování) lze zpracovat směsné plasty a syntetické textilie různého znečištění, barev nebo velikosti mimo PET. Pro PET a polyester je určena depolymerizace (hydrolýza, glykolýza apod.), která je třetím základním typem chemické recyklace. Depolymerizace je vhodným řešením pro opravdové dokončení plné cirkularity PET plastů nebo PES textilií (closed loop). PET plasty po zhruba sedmi mechanických recyklacích degradují, nelze je mechanicky recyklovat do nekonečna. Tento nekvalitní opotřebený PET umí právě depolymerizace zpracovat na food grade recyklát nejvyšší kvality, který se vrátí plně zpět do nových potravinářských obalů.
Aktuálně je hlavní brzdou v investicích do nových recyklačních jednotek nejasná legislativa pro chemickou recyklaci. Naopak, poptávku po chemické recyklaci vyvolává nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR), kdy od roku 2030 bude každý plastový obal z jakéhokoliv plastu obsahovat povinné množství recyklátu. Od příštího roku je podle platné legislativy o jednorázových plastech (Single Use plastic – SUP) povinnost recyklátu zatím jen pro nové PET lahve. O pět let později to bude podle PPWR pro všechny plastové obaly či plastové části obalů. Tento legislativní požadavek logicky vyvolává tlak na vysokou výrobu plastového recyklátu, a to zejména prvotřídní kvality pro potravinářské obaly. Kvalitu recyklátu, na stejné úrovni jako fosilní nový virgin plast, umí zajistit především recyklát z chemické recyklace. V Bruselu proto již několik měsíců probíhají jednání odborných pracovních skupin Společného výzkumného centra Evropské komise (Joint Research Centre – JRC) za účasti evropských asociací. Připravuje se odborná studie o ekonomické proveditelnosti chemické recyklace a studie o kritériích měřícího bodu recyklace tzv. End of Waste (EoW) pro plastové odpady. Další posun v řešení se očekává v následujících měsících. Odborných jednání se pravidelně účastní i Evropská rada chemického průmyslu (European Chemical Industry Council – CEFIC), jehož členem je i Svaz chemického průmyslu ČR.
CEFIC nyní připravil přehlednou interaktivní mapu s informacemi o projektech chemické recyklace realizované svými členy v Evropě vč. Velké Británie. Aktuálně je zahájeno čtrnáct projektů a patnáct naplánováno, celkem v třinácti zemích, za účasti a investic osmnácti společností. Přehledný popis lokace, investičních společnosti, status realizace a další informace naleznete ZDE.
(zdroj: obaly21.cz)
