Hradec Králové, 18. června 2026 – Ve dnech 17. a 18. června se v Kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové uskutečnil 27. ročník konference ODPADY A OBCE. Tradiční odborné setkání, které pořádá Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, opět propojilo zástupce obcí a měst, státní správy, odpadových firem, odborných institucí i škol. Letošní ročník se zaměřil především na proměny odpadového hospodářství v českém a evropském kontextu, rostoucí význam dat, práci s živnostenskými odpady a vztah nejmladších generací k třídění.
Účastníky konference v úvodu přivítali generální ředitel společnosti EKO-KOM Vít Vážan a tajemník společnosti Zbyněk Kozel. Právě ten následně otevřel odborný program prezentací o cirkulárním odpadovém hospodářství. Zdůraznil, že cílem recyklace není pouze formální naplňování legislativních ukazatelů, ale především zachování hodnoty materiálů tak, aby mohly být znovu využity i v náročnějších aplikacích. Upozornil také na ekonomické limity recyklace a na skutečnost, že evropský recyklační průmysl čelí tlaku levnějších materiálů ze zemí mimo EU.
Evropský rozměr tématu následně rozvinuli další řečníci. Herwart Wilms z evropské federace FEAD prostřednictvím videa upozornil, že Evropa v posledních letech přišla o významnou část recyklačních kapacit, zejména v oblasti plastů. Podle něj je nutné, aby recyklace nebyla pouze legislativním cílem, ale funkční praxí vytvářející hodnotu z odpadu. Marcin Chełkowski z IVW Polska představil polské zkušenosti s rozšířenou odpovědností výrobců a zálohovým systémem a upozornil, že špatně nastavené zálohování může oslabit obecní systémy nakládání s odpady a zvýšit finanční zátěž obcí i obyvatel.
Významná část programu byla věnována legislativním změnám. Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí představil aktuální vývoj české i evropské odpadové a obalové legislativy, včetně nového Plánu odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 a připravovaných změn souvisejících s evropským nařízením o obalech a obalových odpadech (PPWR). Na problematiku jednotného evropského značení obalů a sběrných nádob navázali Iva Werbynská z Obalového institutu SYBA a zástupci EKO-KOMu Petr Šikýř a Petr Pichler. Shodli se, že harmonizované značení má spotřebitelům usnadnit orientaci při třídění a vytvořit jednotný „jazyk třídění“ napříč Evropou.
První část odpoledního bloku byla věnována významu dat v odpadovém hospodářství. David Lukáč z EKO-KOMu představil, jak systém sbírá, kontroluje a využívá data o obalech a odpadech – od výkazů partnerů přes dotazníky obcí až po rozbory odpadů a průzkumy veřejného mínění. Data podle něj slouží nejen k plnění reportingových povinností, ale také ke strategickému řízení, plánování, výpočtu poplatků a odměn nebo vyhodnocování účinnosti jednotlivých opatření.
Na systémový pohled navázali zástupci CENIA a Ministerstva životního prostředí. Jan Trnobranský z CENIA představil fungování modernizovaného informačního systému ISOH2 a proces sběru, kontroly a validace dat o odpadech. Gabriela Bulková z MŽP zdůraznila, že kvalitní data jsou nezbytným předpokladem pro řízení odpadového hospodářství, tvorbu strategických dokumentů, kontrolu plnění legislativních cílů i plánování investic. Praktické využití dat při svozu odpadů pak přiblížil František Šimánek ze společnosti Marius Pedersen a zkušenosti s využitím dat pro zavedení systému PAYT ve městě Havlíčkův Brod představila Marie Rothbauerová.
Druhý odpolední blok prvního konferenčního dne se zaměřil na živnostenské odpady a zapojování podnikatelů do obecních systémů. Jitka Lochovská ze společnosti Wolters Kluwer shrnula legislativní rámec a povinnosti podnikatelů i obcí. Praktické zkušenosti města Dobřany představil Martin Sobotka, který upozornil na vysokou administrativní náročnost této agendy a potřebu systematické práce s daty. Terezie Pačesová z GREEN Solution pak ukázala, jak mohou data, komunikace a behaviorální nástroje pomoci malým a středním podnikům omezovat vznik odpadů a zavádět principy cirkulární ekonomiky.
Druhý konferenční den patřil zejména vztahu mladé generace k odpadům a k jejich třídění. Jiří Remr z agentury MARKENT představil výsledky výzkumu zaměřeného na generaci Z. Ukázal, že mladí lidé třídění vnímají jako důležité, zároveň však u nich není tak samozřejmým návykem jako u starších generací. Pro další rozvoj třídění je proto důležité nejen zlepšovat dostupnost infrastruktury, ale také srozumitelnost systému, poskytovat zpětnou vazbu a ukazovat konkrétní smysl třídění v každodenním životě.
Na téma navázala Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické, která se věnovala komunikaci obchodních řetězců o neplýtvání potravinami. Výzkum ukázal, že generace Z reaguje především na konkrétní a praktické nástroje v místě nákupu, například slevy na potraviny před expirací, zatímco obecné kampaně mají menší dopad. Petr Procházka a Adam Fokt z Vysoké školy ekonomické následně představili příklady aktivního zapojování studentů do udržitelnosti přímo na univerzitní půdě.
Program doplnily praktické příklady ze škol a měst. V rozhovoru s Petrou Hejkalovou ze 12. ZŠ Kladno a Zdeňkem Zerzáněm ze SOŠ Šumperk zazněly zkušenosti se školními sběry hliníkových obalů. Zástupkyně statutárního města Olomouc, Jana Matzenauerová, představila dlouhodobý přístup města Olomouc k environmentálnímu vzdělávání dětí a mládeže. Závěrečnou prezentaci přednesl Lukáš Grolmus z EKO-KOMu, který shrnul systém vzdělávacích aktivit pro děti, včetně školního programu Tonda Obal na cestách, venkovních akcí, interaktivních programů a digitální komunikace.
Konference ODPADY A OBCE 2026 potvrdila, že moderní odpadové hospodářství stojí na kombinaci kvalitních dat, efektivní legislativy, funkční infrastruktury a dlouhodobé komunikace s veřejností. Zároveň ukázala, že pro další rozvoj třídění a recyklace bude stále důležitější zapojení obcí, podnikatelů, škol i samotných obyvatel. Letošní ročník tak nabídl nejen přehled aktuálních výzev, ale také řadu praktických příkladů a zkušeností, které mohou pomoci při dalším rozvoji odpadového hospodářství v České republice.
Tisková zpráva EKO-KOM
