Diskuse o potřebě a efektivitě navrhovaného povinného zálohování se nyní zaměřuje na plnění cílů sběru a recyklace hliníkových nápojových plechovek. Podle prosazovatelů povinných záloh tyto cíle sběru a recyklace ČR nezvládne. Odborníci odpadového a oběhového hospodářství a municipality mají opačný názor.
Nápojové plechovky z hliníku jsou nyní součástí sběru všech kovových obalů tzn. včetně ocelových plechovek na konzervované potraviny, folií apod. Kovové obalové odpady a i celokovové předměty jsou tříděny do šedých popelnic pouze na kovy nebo do žlutých popelnic spolu s plasty. Na konci loňského roku bylo k dispozici více než 180 tisíc kusů těchto sběrných nádob.
Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce každým občanem ČR vytříděno v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je pak 99 % těchto vytříděných kovů. Celková míra recyklace kovových obalů byla 67 %.
Jaké jsou tedy zákonné cíle, které musíme ve sběru a recyklaci hliníku splnit?
Podle evropské Směrnice o odpadech a obalových odpadech musí členské státy EU v roce 2025 recyklovat 50 % hliníku, v roce 2030 je to 60 %. Česká republika využila možnosti výjimky na cíle recyklace vybraného druhu materiálu obalového odpadu, které Směrnice státům povolovala při její transpozici do národních legislativ. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů (tzn. včetně nápojových plechovek) na úrovni 35 % v roce 2025 a 50 % v roce 2030. Od roku 2035 bude již recyklace na úrovní 60 % tak jako ostatní státy EU.
Nyní přichází nové evropské nařízení, které má nahradit Směrnici o obalech a obalových odpadech. Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR) bylo schváleno předběžnou dohodou Evropským parlamentem. Finální potvrzení by mělo podle aktuálních informací proběhnout 13. – 14. 11. 2024. PPWR zachovalo povinné cíle recyklace obalových odpadů se Směrnice beze změny. Nepromítlo se v něm ovšem zachování platných výjimek. Této chyby si všimly české asociace, municipality a oborové svazy a na konci srpna poslali Evropské komisi a Evropskému parlamentu žádost o opravu PPWR v rámci procesu Corrigenda. Výjimky na recyklaci obalového odpadu úzce souvisí i se sběrem obalového odpadu. Žádost proto požaduje i zrušení povinné úrovně sběru podle PPWR (plastové nápojové lahve, nápojové plechovky) pro typy obalového odpadu, které jsou předmětem sjednaných a platných výjimek.
Pokud by platné a schválené výjimky pro členské státy nebyly zachovány, budou výrazně narušeny plány odpadového hospodářství a rozsáhlé investice lze považovat za zmařené. Rovněž mohou být poškozeny připravované nové investice. Návrh na další opravu PPWR podali například i zástupci dvaceti německých asociací.
Sběr a recyklaci hliníkových obalů (vč. nápojových plechovek) bychom podle odborníků odpadového a oběhového hospodářství a municipalit měli splnit.
Například Česká asociace odpadového hospodářství uvádí: „I v případě recyklace kovových obalů jsme v první třetině nejlepších států EU. Navíc aktuálně obce a firmy připravují širokou kampaň na další intenzifikaci sběru všech kovových obalů, včetně nápojových plechovek. Na splnění finálních cílů máme ještě dostatek času a víme, jak je splnit. Zatím jsme jako ČR platné obalové cíle vždy splnili. Dalším faktem je, že platný zákon v ČR počítá s tím, že veškeré kovové obaly budou muset být od roku 2030, tedy od zákazu skládkování využitelných odpadů, vytříděny buď na třídících a dotřiďovacích linkách, nebo za zdroji na energetické využití odpadů. To platí i pro kovy ve směsném komunálním odpadu. V těchto dvou technologických uzlech se vytřídí prakticky všechny kovové obaly z celé množiny komunálního odpadu. Následně bude prakticky celý objem takto vytříděných kovových obalů předán do recyklace tak, jak je tomu podle oficiálních dat již nyní (aktuálně 99%). Toto je racionální a nákladově i výkonově efektivní řešení, které splní definované komoditní cíle. Řešení je efektivní i v tom, že je komplexně nastaveno na všechny komodity, nikoli jen na jejich úzkou část. K tomu byly a jsou realizovány investice a se splněním tohoto cíle se jednoznačně počítá ve stávajícím systému.“
Zvýšení úrovně recyklace kovových obalů (vč. hliníkových plechovek) s větším využitím dotřiďovacích linek a za zdroji energetického využití odpadů potvrzuje i odborný text společnosti EKO-KOM z roku 2019: „V tomto procesu lze odtřídit veškeré kovové odpady včetně obalů (nikoli pouze nápojové plechovky), a to jak magnetických pomocí magnetického separátoru, tak i nemagnetických, jako je hliník, pomocí technologie vířivých proudů. Dále mohou být odtříděny některé druhy plastů, pro spalování nevhodné PVC, ale i pro recyklaci výhodné PET lahve, a konečně, pokud je to potřebné, je možné odtřídit sklo a část papíru. Předpokládáme, že koncem příští dekády takovými zařízeními projde nejméně jedna pětina zbytkového směsného komunálního odpadu, což umožní v synergii s tím, jak energetické využití bude nahrazovat skládkování, navyšovat i míru materiálového využití komunálního odpadu a současně zvyšovat míru recyklace obalového odpadu.“
Municipality rovněž argumentují platnou výjimkou cílů recyklace hliníkových obalů a probíhající intenzifikací obalových odpadů. Starostka a předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR Olga Dočkalová uvádí k dopisu ministra Hladíka adresovaný starostům: „V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035. Každý stát mohl zažádat o jednu výjimku a toho využila řada dalších členských států. Tuto výjimku vyjednalo ministerstvo za bývalého ministra Richarda Brabce. O tomto se aktuálně ministerstvo nikde nezmiňuje a dělá, že výjimka neexistuje.“
(zdroj: obaly21.cz)
