Návrh Vyhlášky MŽP, kterou se stanoví podmínky, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu a palivo z odpadní biomasy odpadem, je v meziresortním připomínkovém řízení. Stručně k historii vzniku návrhu: Po dvou pokusech z léta 2018 a z května 2022 máme kvalitní předlohu o devíti paragrafech, třech přílohách a s navrženou účinností od 1. 6. 2023. Týká se dvou typů odpadů: TAP z odpadů a TAP z odpadní biomasy.
Koncept Waste – to – Energy, tedy energetické využití odpadů, je logickou součástí cirkulární ekonomiky a plně akceptuje zásady hierarchie nakládání s odpady. Je třeba znovu zdůraznit, že materiálová recyklace a termické využití nejsou vůči sobě v konkurenčním postavení.
Diskuse kolem vyhlášky se točí hlavně kolem tří hlavních otázek:
- Jaké jsou požadavky na odpad vstupující do výrobu TAP?
- Jaké jsou požadavky na zpracování odpadu a kritéria, po jejichž splnění přestávají být TAP z odpadu nebo odpadní biomasy odpadem?
- Která norma je pro TAP jednoznačně závazná a určující?
Pokud jde o normy, je smysluplné postupovat podle těch osvědčených a napříč Evropou jednotných. V tomto případě ČSN EN ISO 21640 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy ze dne 1. června 2022 a ČSN EN 15358 Tuhá alternativní paliva – systémy managementu kvality – Specifické požadavky pro jejich použití při výrobě tuhých alternativních paliv ze dne 1. září 2011.Hledání nějaké vlastní české cesty, namísto akceptace standardů přijímaných v EU, není rozumným řešením. Vyhláška nastavuje základní pravidla pro využívání TAP na půdorysu těchto ČSN EN ISO. Jako závazná norma bude uvedena ČSN EN ISO 21640 – Tuhá alternativní paliva -Specifikace a třídy.
V diskusích nad prvními dvěma body, vstupy a postupy zpracování, se nejrůznější zájmové subjekty jako sdružení, svazy, asociace nebo podniky dne 31. 10. 2022 při konferenčním vypořádání připomínek shodly na řadě podmínek:
Paliva z odpadů budou moci být vyrobena pouze z odpadu bez nebezpečných vlastností;
Výrobce paliva z odpadu bude definovat koncové zařízení, splňující výše uvedenou podmínku, a bude zajištěna efektivní kontrola (například na základě dodacích listů) pro kontrolní orgány;
Výsledná paliva budou moci být využívána pouze v zařízeních, splňujících požadavky na spalování odpadů dle IPPC režimu (a dle příslušné legislativy ochrany ovzduší) o velikosti minimálně 20 MW instalovaného tepelného příkonu
Výsledný návrh MŽP vychází do značné míry z jednání v uplynulých několika měsících. ČAObH se zasazovala především o logickou a pojmovou návaznost na normy a zažité názvosloví, akceptované odbornou veřejnosti, tedy aby i v názvu vyhlášky bylo uvedeno „Tuhé alternativní palivo“. Dále je zásadní, že každý provozovatel zařízení pro energetické využívání odpadů nastavuje vlastnosti tuhého alternativního paliva tak, aby odpovídalo technické specifikaci požadované výrobcem kotle a nepoškodil své zařízení, které má hodnotu v řádu stovek miliónů korun. A v neposlední řadu je třeba zdůraznit, a v odborných diskusích na tom panuje shoda, že použití TAP ve stacionárních zdrojích nezakládá žádné „změkčení“ legislativy pro ochranu ovzduší a platí stejné limity jako pro spalování odpadu a ustanovení o nejlepších dostupných technikách BAT.
Aplikace Vyhlášky může využít i předchozí novelizace související legislativy, konkrétně v podmínkách problémů v materiálové recyklaci a nastupující energetické krize roku 2022 došlo na konci minulého roku k novele Vyhlášky č. 273/2021, kdy změna se týkala podílu odpadu, vznikajícího při úpravě odděleně soustřeďovaných recyklovatelných komunálních odpadů, který může být spalován v zařízení na energetické využití.
Změna je jednoduchá: oproti podílu, stanovenému ještě dle dat do roku 2021, kdy u plastu se v roce 2022 měl podíl ze 45 % v následujících letech 2023 a 2024 snížit na 40 %, zůstává po novele Vyhlášky č. 273/2021 procento po oba roky 2023 a 2024 stejné, tedy 45 %.
Miloš Kužvart,
výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s.
